Lori mnohobarvý

LORI MNOHOBARVÝ
(Trichoglossus haematodus caeruleiceps )

ŽIVOT V PŘÍRODĚ

• Od ostrovů Bali a Florea, Malých Sund, Indonésie, východně až na novou Guineu vč. ostrovů Šalamonouvých.
• Obývají dále Nové Hebridy, Novou Kaledonii a ostrovy Loyalty, také severní a východní Austrálii včetně Tasmánie.
• První dovoz do Evropy se uskutečnil v r. 1868 do zoo v Londýně, první odchov se podařil v r. 1873 v Německu.
• Loriové žijí v tropických deštných pralesích, zemědělsky obdělávaných oblastech, kopcovitých stráních v otevřených krajinách i v mangrových lesích.
• Spatříme je v nadmořské výšce 1400 a 2200 m n. m., ale také v parcích a zahradách měst.
• Tito papoušci slétávají jen výjimečně na zem.
• Místo koupaní si máčejí peří v mokrém listí stromů, kde také berou vodu nutnou pro svůj organismus.
• Hnízdí v dutinách stromů.
• Loriové nejsou na území ČR zatím příliš rozšířeni.

POTRAVA

• Další důležitou složkou ve výživě, která nesmí chybět je nejrůznější ovoce a zelenina. Z ovoce můžeme podávat např. jablka, hrušky, švestky, třešně, kiwi, mango, banán apod.
• Ze zeleniny mrkev, salátová okurka ,rajče,kukuřici,papriku a jiné..
• Loriům by se také měla podávat denně čerstvá voda..
• Samozřejmě můžete loriům podávat zelené krmení (pampeliška, žabinec ptačinec aj.). Zvláště jim chutnají květy afrikánů.
• Do běžné denní stravy je dobré zahrnout také speciální granule pro papoušky, které obsahují veškeré potřebné složky, které by měl papoušek dostávat.
• Žádnému papouškovi nepodáváme avokádo- je pro něj silně jedovaté!!!
• Velkou pochoutkou a zároveň zábavou jsou větve ovocných stromů s pupeny. Všeobecně i jako bidla jsou oblíbeny větve ovocných stromů, bezu, břízy, lípy a v neposlední ředě i větve jehličnanů.
• Po celý rok by ve voliéře měl být grit nebo písek na trávení.

POPIS

•  Obě pohlaví mají čelo, přední část temene, uzdičku a bradu modravě světle fialové, ostatní hlava je hnědavě černá.
• Límec na krku je žlutavě zelený, prsa červená se širokými černomodrými příčnými pruhy.
• Břicho je tmavě zelené, holenní peří a spodní krovky ocasní zelenavě žluté, variabilně přecházející do tmavozelené.
• Horní partie těla jsou zelené, spodní krovky křídelní jsou oranžové, na spodní straně letek je široký příční žlutý pruh.
• Ocasní pera jsou zelená, zespodu olivově žlutá.
• Loriové jsou malí až středně velcí papoušci s dlouhým stupňovitým klínovitým ocasem, který se skládá z dvanácti úzkých zašpičatělých per.
• Zobák oranžový až tmavě červený, duhovka oranžově červená, běhák zelenavě šedý až tmavě šedý.
• Mladí ptáci mají zbarvení tmavší než dospělí, zobák hnědavě černý, duhovka je hnědá.
• Délka 26 cm.
• Pohlaví dimorfismus není výrazný.
• Jsou to velmi dobří a rychlí letci.

POVAHA

• Někteří jedinci jsou mírní, snášenliví, jiní ale nebezpečně žárliví.
• Rozhodně je nemůžeme chovat ve společnosti stejně velkých druhů papoušků.
• Jsou velice pohybliví, šplhají ve větvích i hlavou dolů, jen aby se co nejdříve dostali k chovateli, který jim přinesl čtvrtku jablíčka. Lze říci, že mají velice klidnou povahu, proto se ani neplaší.
• Lori mnohobarvý se vyskytuje ve 21 poddruzích.
  Nejznámější jsou však tyto tři:
  LORI MNOHOBARVÝ HORSKÝ (trichoglossus haematodus moluccanus) LORI MNOHOBARVÝ ZELENOPÁSKOVÝ (trichoglossus haematodus haematodus) LORI MNOHOBARVÝ JIŽNÍ (trichoglossus haematodus caeruleiceps)
• Měli byste mu poskytnout tak velkou klec, jak jen to prostory a rozpočet dovolí.
• Klec by mu měla přinejmenším dovolit naplno roztáhnout křídla.
• Při klecovém chovu musíme ptákovi nabídnout minimálně jednou za den prolet po místnosti.
• Pro ochočení je ideální si obstarat ručně dokrmené mládě.