EKLEKTUS RŮZNOBARVÝ
(Eclectus roratus)

ŽIVOT V PŘÍRODĚ

• Přirozený výskyt zasahuje na území Austrálie, Nové Guiney a ostrovů východní Indonésie.
• Obývají dešťové lesy, kde hnízdí v dutinách vysokých stromů.

POTRAVA

• V přírodě se eklektus živí oříšky, ovocem, různými bobulemi, pupeny, květy a nektarem.
•  Pokud chceme udržovat našeho opeřence v dobré kondici, tak by měl mít ve své voliéře každý den k dispozici dostatek ovoce a zeleniny (rajčata, jablka, papriky, okurky, banány, švestky, broskve, kukuřicí ).
• Dále potom samozřejmě standardní směs pro velké papoušky + vodu. Jeho zažívací trakt totiž potřebuje k trávení dostatek vláknin a vitamínu A.
• Podáváme proso, rýži, pšenici, oves, lesknici, kukuřici v různém stádiu zralosti a směs oříšků.
• Rádi berou bobuloviny jako jeřabiny a šípky.
• Vedle toho ho také pravidelně zásobíme čerstvými vrbovými větvičkami nebo větvičkami z ovocných stromů na klování.
• Žádnému papouškovi nepodáváme avokádo- je pro něj silně jedovaté !!!
• Každodenní čistá voda je podmínkou.
• Do běžné denní stravy je dobré zahrnout také speciální granule pro papoušky, které obsahují veškeré potřebné složky, které by měl papoušek dostávat.
• Eklektus miluje koupání a právě proto by jsme mu měli vodu pravidelně vyměňovat.

POPIS

• Eklektus je pestře zbarvený papoušek, kterého charakterizuje jeho lesklé a uhlazené opeření.
• Měří 35cm i s ocasem, který má obdélníkovitý tvar.
• Váží 250 – 340 g.
• Pohlaví je možné určit podle zbarvení ptáka. Samec je zelený, pouze ramena jsou tyrkysová a má také červené „kalhotky“. Zobák přechází od žluté po červenou. Duhovka je tmavě oranžová.
• Opeření samičky je převážně vínově červené v kombinaci s modrým břichem a límcem okolo krku. Duhovka je žlutá.
• Mladí ptáci mají obecně matnější zbarvení.

POVAHA

• Jelikož se eklektus nachází na relativně vysoké inteligenční úrovni než ostatní australští papoušci, tak bychom měli klást velký důraz na „zaměstnání“ papouška a to z důvodu celkového fyzického i duševního vývoje ptáka. Nedostatky se projevují duševními chorobami, které mají za následek např. škubání peří.
• Do voliéry mu proto umístíme velké množství hraček, větví, provazů, atd…
• Eklektus je poměrně klidný, temperamentní pták, který snadno přilne k ošetřovateli, musíme mít ovšem neustále na paměti, že se jedná o vysoce sensibilní stvoření, které na všechny okolní negativní faktory okamžitě reaguje, reakce je většinou provázena duševní nebo fyzickou chorobou.
• Proto zdůrazňuji, že při koupi tohoto papouška musíte zvážit všechna rizika a přesvědčit se, že svému opeřenci poskytnete vše, co potřebuje.
• V době námluv je samice eklekta hodně agresivní a proto bychom měli ptákům nabídnout prostornou voliéru, která by měla mít hodně míst, kde se může samec schovat.
• Pokud umístíme pár eklektů do malé ubikace, tak se nám může stát, že samice svého partnera vážně poraní nebo dokonce usmrtí.

Kakadu bílý

Naše cena 38 000,- Kč vč. DPH

Popis

MAZLIVÝ RUČNĚ DOKRMENÝ PAPOUŠEK KAKADU BÍLÝ

• sameček
• prodej od chovatelky (má vlastní chov)
• papouška je možné vidět v naší prodejně
• v ceně jsou zahrnuty testy  DNA, chlamydióza, PBFD

Pokud máte zájem o zakoupení  papouška od chovatele, neváhejte nás kontaktovat na:
info@rajpapousku.cz nebo na tel. čísle: 777 199 918

KAKADU ŽLUTOLÍCÍ
(Cacatua sulphurea)

ŽIVOT V PŘÍRODĚ

• Obývá Indonéské ostrovy Celebes, Buton, Malé Sundy a Flores, vysazen i v Singapuru.
• Žije v deštných lesích i otevřené krajině.
• Sdružuje se do velkých hejn, které se vyznačují charakteristickými hlasitými projevy.
• Časně z rána se přilétají nakrmit na banánovníkové a kukuřičné plantáže.
• Hnízdit začíná na podzim vysoko v dutinách stromů.
• Skoro všechny poddruhy jsou ohroženy vyhubením a na některých ostrovech se již vůbec nevyskytují. Jedním z důvodů je špatný stav životního prostředí (např.: přeměna lesů v zemědělskou půdu) a samozřejmě ilegální odchyt ptáků.

POTRAVA

• Krmíme podobně jako u ostatních druhů kakadu směsí různých semen, směs pro velké papoušky.
• Podáváme proso, rýži, pšenici, oves, lesknici, kukuřici v různém stádiu zralosti a směs oříšků. Rádi berou bobuloviny jako jeřabiny a šípky.
• Doplňujeme různým ovocem, zeleninou, zeleným krmením, piškotem.
• Krmivo obohacujeme o vitamíny a minerály pro lepší zdravotní stav papoušků.
• Žádnému papouškovi nepodáváme avokádo- je pro něj silně jedovaté !!!
• Každodenní čistá voda je podmínkou.
• Do běžné denní stravy je dobré zahrnout také speciální granule pro papoušky, které obsahují veškeré potřebné složky, které by měl papoušek dostávat.

POPIS

• Kakadu žlutolící je zbarven většinou bíle, má pouze žlutou spodní stranu křídel a ocasu, výraznou žlutou skvrnu na líci a žlutou chocholku, kterou při vzrušení vztyčí a může ji ohnout dopředu. Zobák je černý a nohy šedé.
• Samci mají tmavější oči než samice.
• V zajetí se dožívá až 40 let.
• Je si velice podobný s kakaduem žlutočečelatým, od kterého se liší pouze rozměry.
• Velikost 33 – 40 cm, váha 350 – 400 g.

POVAHA

• Samci jsou v toku vůči samici velice agresivní, někdy i tak ,že ji můžou nejen poranit, ale i zabít, proto bychom měli do voliéry umístit úkryty.
• Ručně dokrmené mládě kakadu žlutolícího je velice přizpůsobivé a snadno si zvyká na nové lidi.
• Již od útlého věku jsou velmi hraví a mají potřebu neustále něco okusovat.
• V jeho kleci by proto měl být vždy dostatek hraček, kousků dřeva nebo čerstvých čistých větviček.
• Důležité je, aby byl již od mládí zvyklý na lidskou společnost.
• Za letních měsíců má většina kakadu ráda denní sprchu z rozprašovače na pokojové rostliny. Voda v rozprašovači by měla být vlažná.
  Pokud kakadu chováme v bytě, musíme ho rosit denně.
• Musíte se mu opravdu věnovat. Pokud jsou zanedbávaní, začnou se u nich projevovat poruchy v chování, jako je škubání peří či přehnaný křik.

KORELA CHOCHOLATÁ
(Nymphicus hollandicus)

ŽIVOT V PŘÍRODĚ

• Korela chocholatá obývá otevřené stepi, savany a pastviny Austrálie.
• Žije nomádským způsobem života v párech, malých skupinkách i větších hejnech.
• V důsledku sucha často podniká dlouhé cesty za potravou a vodou.
• Je to vynikající letec; její let je velmi rychlý.
• Páry hnízdí v odumřelých eukalyptových stromech.

POTRAVA

• Korela se v přírodě živí semeny trav, bylin a dřevin; dalším zdrojem potravy je též ovoce, bobule či zrní z obdělávaných polí.
• V zajetí těmto papouškům podáváme směs zrnin pro menší papoušky, obsahující mj. proso, slunečnici, oves, semenec a ptačí zob.
• Jídelníček zpestřujeme naklíčeným zrním, ovocem (jablko), zeleninou (mrkev, salát) a zeleným krmením (listy pampelišky).
• Ptákům též nabídneme grit pro lepší trávení a čerstvé větvičky na okus.
• Každodenní čistá voda je podmínkou.
• Do běžné denní stravy je dobré zahrnout také speciální granule pro papoušky, které obsahují veškeré potřebné složky, které by měl papoušek dostávat.
• Žádnému papouškovi nepodáváme avokádo- je pro něj silně jedovaté!!!

POPIS

• Vzhledem, obzvláště pak chocholkou, bývá často nazývána malým kakaduem.
• Tento papoušek, charakteristický svou chocholkou, je přibližně 33 cm dlouhý a váží cca 70 – 90g.
• Samec je šedý, se žlutou hlavou a červenou ušní skvrnou. Letky jsou bílé, spodní strana ocasu černá.
• Samička má hlavu šedožlutou, přičemž ušní skvrna je matnější než u samce. Letky jsou šedobílé, spodní strana ocasu šedobíle příčně pruhovaná.
• Mladí ptáci vypadají jako samice. Vedle přírodního zbarvení byla v zajetí odchována celá řada mutací, například lutino, pastelová, straka, perlová nebo šedohlavá.
• Snadno se rozmnožuje, a proto je vhodná a oblíbená i u začínajících chovatelů.

POVAHA

• Korela je velmi mírumilovný a společenský pták, který dobře vychází i s jinými menšími druhy, například andulkou nebo zebřičkami.
• Pro svou veselou a mírnou povahu se korela stala také velmi vyhledávaným domácím společníkem.
• Výhodou tohoto papouška je krotkost (zejména při ručním dokrmení nebo odebrání mláděte těsně po vylétnutí), nenáročnost a schopnost naučit se několik slov či melodií.
• Mládě k lidským majitelům přilne a stane se velmi přítulným.
• Oproti řadě větších druhů papoušků spočívá pozitivum korely v tom, že nemá tendenci upínat se na jediného člověka a je jen minimálně agresivní. Proto se hodí i do rodin s dětmi.
• Pokud se majitel korele nemůže intenzivně věnovat, doporučuje se pořízení partnera, neboť jde o silně párového ptáka.
• Není-li zájem o odchov, lze pořídit i ptáka stejného druhu, popř. jiného kompatibilního druhu, například andulky.
• Měli byste mu poskytnout tak velkou klec, jak jen to prostory a rozpočet dovolí.
• Klec by mu měla přinejmenším dovolit naplno roztáhnout křídla.
• Korela chocholatá se v zajetí nezřídka dožívá 20 let i více.

KAKADU INKA
(Cacatua leadbeateri)

ŽIVOT V PŘÍRODĚ

• V suchých a polosuchých částech vnitrozemské Austrálie, mimo severovýchodní oblast.    
• Nachází se hlavně v západní Austrálii, v severozápadní Viktorii, v západních a jihozápadních částech Nového Jižního Walesu a v jihozápadním Queenslandu.
• Ve své domovině je kakadu inka nehojným druhem.
• Obývá oblasti s porostem stromů, především eukalyptu.
• Žijí většinou v párech nebo malých skupinkách.
• Předpokládá se že jedinců, žijících ve volnosti, činí necelých 20 000 exemplářů.
• Ve volné přírodě hnízdí v dutinách stromů 3-9 m vysoko.
• Každoročně se vrací hnízdit na stejná místa.

POTRAVA

• Podáváme semena v různém stádiu zralosti, suché, nabobtnalé, naklíčené.
• Jde o stejnou krmnou směs kterou krmíme ostatní kakaduy obsahující lesknici, různé druhy prosa, oves, pšenici, kukuřici, ořechy, ovoce, zeleninu a zelené krmení.
• Berou i hrách, fazole a ostatní bobuloviny.
• Každodenní čistá voda je podmínkou.
• Do běžné denní stravy je dobré zahrnout také speciální granule pro papoušky, které obsahují veškeré potřebné složky, které by měl papoušek dostávat.
• Žádnému papouškovi nepodáváme avokádo- je pro něj silně jedovaté!!!
• Po celý rok by ve voliéře měl být grit nebo písek na trávení.
• Velkou pochoutkou a zároveň zábavou jsou větve ovocných stromů s pupeny. Všeobecně i jako bidla jsou oblíbeny větve ovocných stromů, bezu, břízy, lípy a v neposlední ředě i větve jehličnanů.

POPIS

• Základní zbarvení kakadua inky je bílé, pera na temeni mají světle růžovou barvu. Malá bílá chocholka má žlutý středový pruh, s bílým okrajovým lemem. Čelo, postranní části hlavy, hruď a břicho jsou lososově růžové. Ve spodní části břicha přechází růžová v bílou. Okruží oka je bělavé.
• Sameček má duhovku tmavě hnědou až černou a na rozdíl od dospělé samičky, která jí má načervenalou. Zobák rohovitý, běháky šedé.
• Mláďata jsou světlejší barvy než dospělí ptáci a vybarvují se až v druhém roce života.
• Jsou cca 35 cm velcí a váží okolo 390g.
• Délka života je okolo 50 let.

POVAHA

• Měli byste mu poskytnout tak velkou klec, jak jen to prostory a rozpočet dovolí.
• Klec by mu měla přinejmenším dovolit naplno roztáhnout křídla.
• Problémem při jeho chovu je jeho neustálá chuť něco okusovat.
• Proto je důležité mu poskytnout dostatek hraček, větviček a jiného materiálu k okusování, abyste tím uchránili váš nábytek.
• Dalším problémem je, že jeho peří obsahuje poměrně vysoké množství prachu.
• Proto není vhodný pro alergiky. Jeho jemný pudrovitý prach se dostane všude. Na vaši televizi, šaty, na nábytek, ale vznáší se i ve vzduchu.
• Tento prach je u kakaduů běžný a vytváří se, aby si zachovali perfektní stav a kvalitu opeření.
• Zabránit pronikání prachu do ovzduší můžete jedině častým rošením vašeho miláčka.
• Kakadu inka umí být velmi hlasitý.

ANDULKA VLNKOVATÁ
(Melopsittacus undulatus)

ŽIVOT V PŘÍRODĚ

• Andulka vlnkovaná je domovem v Austrálii, nejhojněji se vyskytuje ve středních oblastech kontinentu.
• Celá Austrálie, kromě ostrova Tasmánie.
• Páry se zdržují poblíž ostatních a společně zaletují za potravou.
• Tvoří hejna, žije v lesích, v travnatých savanách, v suchých křovinatých oblastech, v otevřené polopouštní krajině.

POTRAVA

• Krmení andulek je velmi snadné, protože jsou to nenároční ptáci.
• Dospělým dáváme proso, loupaný oves, klásky senegalského prosa, lesknici, trochu konopného semena (zvláště v zimě), slunečnici, klasy jitrocele i klásky trav apod.
• Nezapomínáme ani na zelené krmení, jako je špenát, ptačinec, pampeliška a občas i mrkev nebo jablko . Salát raději nepodáváme, protože bývá mnohdy příčinou průjmů.
• Vhodným doplňkem jsou naklíčená semena ovsa nebo pšenice, narašené větvičky ovocných stromů či vrby.
• Každodenní čistá voda je podmínkou.
• Žádnému papouškovi nepodáváme avokádo- je pro něj silně jedovaté!!!
• Do běžné denní stravy je dobré zahrnout také speciální granule pro papoušky, které obsahují veškeré potřebné složky, které by měl papoušek dostávat.
• Po celý rok by ve voliéře měl být grit nebo písek na trávení.

POPIS

• Přírodní zbarvení je zelené.
• Mnohaletým chovem však byla vyšlechtěna spousta barevných mutací.
• Dnes jsou jich známy desítky a stále přibývají nové.
• V chovech se jako první barevná forma objevila žlutá (1872), pak modrá (1878) a nakonec bílá (1920).
• Přírodní zbarvení andulky na prsech, břichu, bokách, spodních křídelních krovkách a ocasních krovkách je jasně zelené.
• Čelo, přední část temene, tváří a hrdlo je žluté.
• Sameček se od samičky liší barvou ozobí.
• Zobák je olivově šedý, ozobí je u hnízdící samice hnědavé, u samce modré.
• Duhovka je bílá, nohy šedomodré.
• Je asi 18 cm velká a váží asi 26 – 29 gramů.
• Dožívá se až 10 let.

POVAHA

• Andulka vlnkovaná je jednoznačně nejoblíbenější exotický pták.
• Původní formě andulky vlnkované se dnes říká světlezelená andulka.
• Jejím chovem začínal téměř každý z nás.
• Andulka chovaná v menší kleci se snadno ochočí .
• Naučí se opakovat i několik slov.
• Může se chovat na zahradě ve voliéře ale i doma v kleci.
• Andulky jsou nenáročné na soukromí takže jim nevadí, když s nimi ve voliéře žijí i jiní papoušci.
• Nejlepší hračky pro andulky jsou zrcátka,provázky,zvonečky a cinkátka.
• Nedávejte nové ptáky k usedlé hnízdní kolonii v období rozmnožování, protože právě jen v tomto období mohou být andulky agresivní.

PAPOUŠEK KRÁLOVSKÝ
(Alisterus scapularis)

ŽIVOT V PŘÍRODĚ

• Papoušek královský pochází z východní Austrálie.
• Papoušek královský obývá tropické a subtropické pralesy na východním pobřeží Austrálie a přilehlá pohoří.
• První, kdo tento druh popsal byl v roce 1818 Lichtenstein.
• Ojediněle se s ním můžeme setkat v blahovičníkových buších, či křovinách.
• Dává předost životu ve stromech ale spatřen může být i na zemi při sběru potravy.
• Nejčastěji se vyskytují v párech nebo hejnech čítajících pár kusů.
• Najdeme ho v Queenslandu, Viktorii, N. J. Walesu v párech nebo v malých skupinkách, někdy ve společnosti rozely penanta nebo kakadu přilbových.

POTRAVA

• Ve své domovině se papoušek královský živí převážně blahovičníkovými a akáciovými semeny, semeny trav, různými bobulemi a zelenými rostlinami.
• Často zalétávají do ovocných sadů a kukuřičných polí, kde dělají veliké škody.
• Papoušky královské krmíme slunečnicí, ovsem, pšenicí, semencem, loupanou kukuřicí, ořechy, burskými oříšky, mandlemi.
• Nabídka ovoce může být široká, podle zájmu papoušků.
• Dále dáváme různé bobule (jahody, šípky aj.) a pamatujeme na různé zelené krmení i zeleninu.
• Zrniny dáváme ve stavu suchém, naklíčeném, případně ve stavu mléčné zralosti.
• Nezbytné jsou vitamíny, minerálie a stopové prvky, užitečné jsou také aminokyseliny. Tyto doplňky dáváme v množství a v termínech doporučených výrobcem. To je skutečně třeba respektovat. Nabídka je u nás nyní velice široká a zcela uspokojivá.
• Každodenní čistá voda je podmínkou.
• Do běžné denní stravy je dobré zahrnout také speciální granule pro papoušky, které obsahují veškeré potřebné složky, které by měl papoušek dostávat.
• Žádnému papouškovi nepodáváme avokádo- je pro něj silně jedovaté!!!
• Velkou pochoutkou a zároveň zábavou jsou větve ovocných stromů s pupeny. Všeobecně i jako bidla jsou oblíbeny větve ovocných stromů, bezu, břízy, lípy a v neposlední ředě i větve jehličnanů.

POPIS

• Samci jsou jasně červeně a oranžově zbarveni na hlavě, krku a spodní straně těla.
• Jejich záda a křídla jsou zelená, zadek a ocas modrý.
• Oči mají žluté. Končetiny s prsty jsou stejně jako u samic šedé.
• Zobák samiček je rovněž šedý, kdežto u samců převážně červený s černými okraji.
• Samice papoušků královských jsou zbarveny stejně jako samci, výjimku tvoří jejich hlava a horní strana ocasu, ty jsou tmavě zelené.
• Samci dospívají pohlavně ve třetím roce věku, samice ve druhém roce.
• Dorůstá do velikosti okolo 45 cm a váží cca 210-280g.

POVAHA

• Papoušek královský bývá v domácnostech často držen jako zcela ochočený mazlíček.
• Pokud si přejete chovat tyto ptáky potřebujete velkou voliéru nebo alespoň klec s minimálními rozměry 60x60x80 cm.
• U chovatelů byl vždy velice oblíbený, což platí stále.

BARNARD LÍMCOVÝ
(Barnardius zonarius)

ŽIVOT V PŘÍRODĚ

• V přírodě můžeme nalézt tohoto australského papouška v aridních oblastech Severního teritoria, na severozápadu Queenslandu a ve vnitrozemí západní Austrálie.
• Žije v párech nebo malých skupinách na otevřených planinách a v mírně zalesněných oblastech.
• Občas zaletí také na ovocné plantáže, kde hledá melouny, citrusy, hroznové víno a saje nektar z květů.
• Hnízdí v dutinách stromů, zpravidla po období dešťů, což je pro rodiče znamení, že dokáží své budoucí mladé bez problému uživit.
• Ve volné přírodě se vyskytují tři zeměpisné formy tohoto papouška: Barnard límcový jižní (zonarius), barnard límcový západní (occidentalis) a barnard límcový větší (semitorquatus).
• Nejsou-li tyto tři formy mezi sebou prokříženy, jdou od sebe rozeznat pouhým pohledem oka, především podle zbarvení spodní části jejich těla a také hlavy.

POTRAVA

• Úspěchem k zdárnému odchovu je samozřejmě správná výživa.
• Základem krmiva je směs pro střední papoušky.
• Dále ptákům podáváme zelené, různé druhy ovoce, klíčené (obsahuje hodně vitamínu E, který stimuluje ptáky ke hnízdění).
• Grit nebo písek na trávení by neměly spolu se sépiovou kostí ve voliéře chybět.
• Podmínkou je také každodenní čistá voda, protože ptáci se za slunečných dnů rádi koupou.
• Suchá směs zrnin by měla obsahovat několik druhů slunečnice, semenec, oves, lesknici, několik druhů prosa, pšenici, případně ječmen. Tuto směs můžeme podávat v suchém i naklíčeném stavu.
• V neposlední řadě je třeba podávat vaječnou míchanici, ať už domácí, či komerčně vyráběnou. Tuto míchanici lze zkrmovat celoročně i mimo hnízdní sezónu.
• Nutný je také stálý přísun větví ze stromů. Ovocných jabloní, jehličnatých smrků, či obyčejných listnatých vrb a jiných, na kterých se ptáci velmi dobře zabaví a obrousí si svůj silný zobák.

POPIS

• Barnard límcový je středně velký papoušek, pro představu velký asi jako rozela penant, nebo papoušek nádherný.
• Pohlavní dimorfizmus se u barnardů límcových téměř nevyvinul.
• Obě pohlaví jsou zbarvena totožně.
• Hlava leskle černá, s nádechem do modré na tvářích, nad zobákem tenký červený pruh a silný žlutý pruh, který se táhne jako límec přes týl, který má za vinu druhové pojmenování – límcový.
• Zbytek těla je převážně zelený, jen ocasní pera a letky bývají modrá, až černá.
• Výjimkou je forma barnard límcový jižní, který má žluté břicho.
• Křížením této formy s ostatními potom vznikají kříženci, kteří ztrácejí na celkové hodnotě.
• Mladí ptáci bývají celkově matnější, jejich hlava není černá, ale získává nádech spíše do hnědé a ani zobák není šedý, jako u dospělých jedinců, ale růžový.
• Rozeznat pohlaví u Bernardů je velmi obtížné. Zkušení chovatelé rozeznají samce od samice, podle velikosti hlavy a zobáku.
• Barnardi, jako většina takto velkých papoušků pohlavně dospívají ve věku tří let.

POVAHA

• Jsou již po pěkně dlouhou řádku let velmi oblíbenými a vděčnými obyvateli voliér nejen našich chovatelů.
• Za svou oblibu bezesporu vděčí svému relativně tichému chování a klidné povaze.
• Navíc se v současné době již podařilo vyšlechtit několik velmi atraktivních mutací, díky kterým obliba barnardů ještě stoupla. Tyto mutace se však stále pohybují v cenových relacích řádově několika tisíc korun.
• Měli byste mu poskytnout tak velkou klec, jak jen to prostory a rozpočet dovolí.
• Klec by mu měla přinejmenším dovolit naplno roztáhnout křídla.
• Při klecovém chovu musíme ptákovi nabídnout minimálně jednou za den prolet po místnosti.

KAKADU PALMOVÝ
(Probosciger atterimus)

ŽIVOT V PŘÍRODĚ

• Poloostrov Kap York v severní Austrálii, Aruské ostrovy, Nová Guinea s přilehlými ostrovy.
• Hnízdo staví v dutých kmenech. Doba hnízdění začíná v srpnu.
• Do hnízdní dutiny nosí kousky dřevin, které pak rozmělní na jemnou výstelkovou drť.
• Hnízdo staví v dutých kmenech i ve výšce cca 10 m.
• Obývá pralesy, kde žije většinou ve skupinách po 2 až 3 kusech.
• Létá úplně bezhlučně, podobně jako naše sovy. Na rozdíl od jiných druhů kakaduů nekřičí, jen melodicky hvízdá.
• Kakadu palmový se vzácně dováží. První dovoz se datuje rokem 1860 do zoo v Amsterodamu, roku 1875 do zoo ve Frankfurtu.
• Odchovy se prodávají do celého světa.

POTRAVA

• Uvyknout dovezené kakady palmové na náhradní potravu je velmi náročné.
• Do běžné denní stravy je dobré zahrnout také speciální granule pro papoušky, které obsahují veškeré potřebné složky, které by měl papoušek dostávat.
• Ke krmení dostávají kakaduové palmoví bohatou výživu, především granule KAYTEE pro kakady s vysokými dávkami slunečnicových semen a limbových oříšků (jen v suchém stavu). Někdy dostávají také vlašské ořechy, mandle, lískové oříšky, okoličnaté léčivky a další, které nabízí trh.
• Směs pro velké papoušky, semena, ovoce a zelenina, ořechy, bobule a pupeny, listy stromů, větvičky k okusování.
• Každodenní čistá voda je podmínkou.
• Velkou pochoutkou a zároveň zábavou jsou větve ovocných stromů s pupeny. Všeobecně i jako bidla jsou oblíbeny větve ovocných stromů, bezu, břízy, lípy a v neposlední ředě i větve jehličnanů.
• Po celý rok by ve voliéře měl být grit nebo písek na trávení.
• Žádnému papouškovi nepodáváme avokádo- je pro něj silně jedovaté!!!
• Vzhledem k velikosti a síle zobáků těchto ptáků by se nemělo opomíjet často měnit bidla, která slouží k okusu a obrušování zobáků. Při nedostatku bidel může dojít k přerůstání jak zobáků, tak i drápů.

POPIS

• Samec má základní barvu celého těla šedočernou, čelo a uzdičku černou, nahé lícní skvrny karmínově červené, stehna modrozelená, jazyk červený, na špici černý, zobák šedočerný, duhovka je tmavě černá, nohy šedé.
• Samice je zbarvena stejně jako samec, horní a dolní čelist zobáku má znatelně menší.
• Nesmí být vystavován mrazivému počasí, protože nemá téměř žádné prachové peří.
• Červená barva na lících je odrazem zdravotního stavu a pohody těchto papoušků. Je-li pták v dobré kondici, barva je tmavě červená. Naopak růžová barva signalizuje zdravotní problémy nebo horší kondici, zejména vlivem špatné výživy.
• Velikost je cca 60 cm.
• Hmotnost je okolo 700 – 900g.
• Dožívá se  55-60 let.

PAPOUŠEK KOUŘOVÝ (HORSKÝ)
(Polytelis anthopeplus)

ŽIVOT V PŘÍRODĚ

• Papoušek horský (kouřový) žije v přírodě v párech, ale i ve skupinách či hejnech.
• Převážně je najdeme v lesích, na polích, kde dělají škody zemědělcům a také v otevřené křovinaté krajině.
• Patří také mezi nejlepší letce Austrálie.
• Tento papoušek byl objeven a popsán v roce 1831 panem Learem na území Nového jižního Walesu.
• První zmínky o chovu na území Evropy pochází z roku 1864, kdy se dostali první ptáci do zoologické zahrady v Londýně.
• První odchovy byly hlášeny v roce 1867 z Francie.

POTRAVA

• Těmto papouškům poskytneme jako základní krmivo směs semen pro střední papoušky a také doplníme o různé druhy ovoce a zeleného krmení.
• Při hnízdění podáváme vaječnou míchanici, naklíčené zrní a větší množství zeleného krmení.
• K okusu můžeme použít čerstvé vrbové větvičky a neošetřené větvičky ovocných stromů. Také musí mít vždy dostatek gritu na trávení, aby se jim mohl podle potřeby zásobit.
• Každodenní čistá voda je podmínkou.
• Do běžné denní stravy je dobré zahrnout také speciální granule pro papoušky, které obsahují veškeré potřebné složky, které by měl papoušek dostávat.
• Žádnému papouškovi nepodáváme avokádo- je pro něj silně jedovaté!!!

POPIS

• Tento papoušek se pozná podle žlutozelené hlavy, červeného zobáku.
• Prsa a břicho má žlutozelené, křídla žlutozelená s černým a červeným pruhem a na okraji jsou modrá.
• Ocas je černý.
• Samec se od samice pozná na první pohled ve zbarvení.
• Sameček je převážně žlutý, má tmavý ocas a červené skvrny na křídlech jsou výraznější než u samice.
• Samička je spíše zelená a na první pohled není tak pestře zbarvena.
• Ocas tmavě modrozelený. Krajní ocasní pera jsou na spodní straně lemována růžově.
• Jeho velikost je cca 37 – 42cm.
• Dožívá se 15 – 20 let. Pohlavně dospívá ve dvou letech.

POVAHA

• Pro ochočení je ideální si obstarat ručně dokrmené mládě.
• Obecně se tito ptáci snášejí s ostatními druhy.
• Papoušek kouřový je celkem klidný pták, který se pohybuje ve všech patrech voliéry.
• Také ho lze často spatřit u dna voliéry, kde si částečně hledá potravu.
• Velice rád okusuje nejrozličnější materiály.
• Pokud je papoušek chovaný sám, vyžaduje společnost (při nedostatku pozornosti a zábavy hrozí psychické a zdravotní poruchy).

NESTOR KEA
(Nestor notabilis)

ŽIVOT V PŘÍRODĚ

• Nestor kea žije ve volné přírodě na jediném místě a to na Jižním ostrově na Novém Zélandu.
• Zajímavý je již výběrem lokalit, které osidluje – nestor kea je totiž jediným papouškem, který osidluje především subalpínské a alpínské pásmo horstev Jižního ostrova.
  Obývá horské oblasti s drsným klimatem s nadmořskou výškou od 600 do 2000 metrů nad mořem.
• V zimě tam čelí sněhu a silnému větru.
• Většinu času tráví nestor kea ve skupinách čítajících okolo 30 – 40 jedinců.
• V těchto skupinách existuje přísná a dosti složitá hierarchie nadřazenosti a podřazenosti.
• Jsou to převážně denní ptáci. Již časně z rána je slyšet jejich charakteristické volání „kee-aaa“, podle kterého také získali svůj název.
• Během dne tráví čas ve skupinách a nejsou příliš aktivní. Až večer se opět rozběhnou shánět potravu.
• Dospělými se stávají ve třech letech a tvoří páry na celý život.
• V zajetí se nestor kea dožívá v průměru 14-15 let. Délka života v přírodě nebyla přesně určena, ale určitě je mnohem vyšší.

POTRAVA

• Nestor kea je ptákem živícím se především plody různých bobulovitých rostlin.
• Do jeho jídelníčku je třeba začlenit různé druhy ovoce a zeleniny, slunečnici, oves (může být i naklíčený), příležitostně i vařené telecí maso, arašídy a zelené krmivo.
• Po celý rok by ve voliéře měl být grit nebo písek na trávení.
• Každodenní čistá voda je podmínkou.
• Do běžné denní stravy je dobré zahrnout také speciální granule pro papoušky, které obsahují veškeré potřebné složky, které by měl papoušek dostávat.
• Vzhledem k velikosti a síle zobáků těchto ptáků by se nemělo opomíjet často měnit bidla, která slouží k okusu a obrušování zobáků. Při nedostatku bidel může dojít k přerůstání jak zobáků, tak i drápů.

POPIS

• Nestor kea dosahuje v dospělosti okolo 48 cm, takže jej můžeme přirovnat velikostně například k vráně.
• Hlavu mají hnědozeleně zbarvenou, tělo má bronzově zelenou barvu.
• Letky na křídlech jsou pak modré. Pírka na vnitřní straně křídel přecházejí z oranžově červené barvy, která se vyskytuje také na spodní části zad, do odstínů pískově žluté barvy. Každé pírko je černě lemováno.
• Váží cca 950 g.
• Samice bývají zpravidla drobnější než samci a mají také kratší a méně zakřivený zobák. Váží v průměru o 20% méně.
• Dnes se nestor kea těší přísné ochraně (jako většina endemitických živočichů Nového Zélandu) a jeho populace utěšené vzrůstá.
• V rámci své příslovečné hravosti a krotkosti, až drzosti, se nestorové kea stali i prokletím některých parkovišť, kde napadají automobily a likvidují vše, co se jim zamlouvá. Nejvíce jdou po stěračích.  Však fotografie vozů, s nimiž si tito papoušci „pohráli“… Vozy vypadaly, jako když o nich přejde tornádo, které odlamovalo vše, co přesahovalo obrys..
• V zajetí se chová spíše v zoologických zahradách.

ROSELA PENANT
(Platycercus elegans)

 
ŽIVOT V PŘÍRODĚ

• Tento ptačí druh žije ve východní a jihovýchodní Austrálii od Athertonské plošiny po jihovýchodní Jižní Austrálii a Klokaní ostrov.
• Byla vysazena také na ostrově Norfolk v jižním Pacifiku.
• Australané ji znají pod názvem Crimson Rosella.
• Je ptákem vlhkých a polovlhkých pobřežních lesů a krajin od mořského pobřeží po nejvyšší hory. Byla zjištěna i ve výšce 1625 metrů na Mount Bellenden Ker v Queenslandu .
• Vyskytuje se ve velmi rozličných oblastech. Jsou to tropické a teplé pralesy, hustě zalesněné horské rokliny s porostem kapradí, na stromech vroubících vodní toky a v menším množství v otevřených lesích a zúrodněných polích.
• Často zalétá do parků, zahrad a ovocných sadů.
• Ve všech oblastech je rosela penant hojná a často se jich dost objevuje i v okrajových předměstích velkých měst Sydney, Melbourne a hlavního města Canberry.
• V Queenslandu a Novém Jižním Walesu není chráněna zákonem, protože páchá škody v ovocných sadech.
• Mladí ptáci se shlukují v hejna, staří zůstávají v párech nebo malých skupinách o 4 až 5 jedincích.
• Na rozdíl od papoušků z horských a suchých krajin hledá potravu po celý den.
• Obvykle je spatříme na zemi nebo ve vrcholcích stromů, jak hledají semena.
• V nejteplejších letních dnech sedí mezi listy eukalyptů, jemně štěbetají nebo uštipují větvičky a listy, létají obvykle těsně nad zemí a klouzavým letem se zvedají do korun stromů. Při dosednutí rozevírají ocasní péra.
• Jejich volání je tříslabičné, hrdelní a pískavé se zvyšující stupnicí. Pokud je vyplašíme, vydávají sérii pronikavých kovových skřeků. Při hledání potravy obvykle jemně štěbetají.
• U nás se první odchov podařil až po roce 1965.

POTRAVA

• V přírodě se Rosela penant živí semeny trav, keřů a stromů, zvláště eukalyptů, dále plody, bobulemi, nektarem, hmyzem a jeho larvami.
• Krmíme semeny pro střední papoušky (směs prosa, slunečnice, lesknice či ovsa).
• Můžeme přidávat travní semena, lipnice, jílku, srhy či jitrocele.
• Dále krmíme klíčeným zrním a zeleným krmením, ptačincem či pampeliškami a ovocem a zeleninou, nejvhodnější jsou jablka, mrkev, špenátové a salátové listy.
• Ptákům též nabídneme grit pro lepší trávení a čerstvé větvičky na okus.
• Každodenní čistá voda je podmínkou.
• Do běžné denní stravy je dobré zahrnout také speciální granule pro papoušky, které obsahují veškeré potřebné složky, které by měl papoušek dostávat.
• Žádnému papouškovi nepodáváme avokádo- je pro něj silně jedovaté!!!

POPIS

• Větší druh rosely.
• Rozdíl je mezi oběma pohlavími dobře znatelný. Samec se pozná podle celkově mohutnější postavy a má hranatější tvar hlavy.
• Samec je karmínově červený s fialovomodrou skvrnou na tváři. Pera na zádech jsou černá s červenými lemy, střední křídelní krovky jsou černé. Spodní křídelní krovky, ruční krovky a vnější prapory letek jsou modré. Střední ocasní pera jsou tmavomodrá se zeleným nádechem a vnější jsou modrá s bílými okraji. Zobák je šedobílý, duhovka tmavě hnědá a nohy šedé.
• Samice se podobá samci, jen má menší hlavu a užší zobák. Mladí ptáci jsou převážně zelení s červeným hrdlem, vrchní částí prsou, kostřecem a spodními ocasními krovkami. Tváře mají modré.
• Let rosel je zvláštní, velice rychlý a vlnitý. Ptáci okamžiky s máváním křídly střídají plachtěním s roztaženými křídly, nebo i dokonce s křídly přitaženými k tělu. Je popsáno osm druhů způsobů letu.
• Dožívá se až 25 let.
• Dospívá mezi 1-2 lety.

ROSELA PESTRÁ
(Platycercus eximius)

ŽIVOT V PŘÍRODĚ

• Rosely pestré se poprvé objevily v Evropě roku 1861 v Barceloně a o dva roky později, t. j. 1863 se je podařilo odchovat.
• Obývá stepi a savany Austrálie.
• Byly vysazeny i na Novém Zélandu.
• V době hnízdění žije v párech nebo malých skupinách.
• Po vyhnízdění se rozely pestré shlukují do ohromných hejn, která se společně toulají, hledají potravu a vodu.
• Rozela pestrá podobně jako jiné druhy australských papoušků, se přizpůsobila pronikavému osidlování a také intenzivnímu obdělávání krajiny tak, že se početní stavy neustále zvyšují.
• Australskému zemědělství to způsobuje ohromné škody.

POTRAVA

• Rosely zalétají k malé radosti farmářů pravidelně na pšeničná pole a lány kukuřice, ale také do ovocných sadů na hrušky a jablka.
• Na ovocných stromech však také sbírá larvy škodlivého hmyzu, termity, housenky, ovocné mušky, mšice a zobonosky lískové . Potrava se v přírodě skládá z travních semen, ovsa, jetele, pšenice, hvozdíku, šťovíku, žabince-ptačince, kakostu – čapího nůsku, pryšce, pryskyřníku, vojtěšky a bodláku.
• Rosela pestrá je typickým představitelem zrnožravých papoušků.
• Za základní zrniny pro rosely považujeme čirok, ječmen, kardi, lesknici, neloupaný oves, niger, proso, pšenici, semenec a slunečnici.
• Všechna tato semena budeme ptákům předkládat také v naklíčeném stavu.
• Klíček nesmí přesáhnout délku dvou milimetrů, protože když je delší, ztrácíme důležité vitamíny řady B a E, včetně stopových prvků.
• V období hnízdění můžeme přidat vaječnou směs.
• S oblibou vybírají zrníčka z klasů senegalského prosa.
• Úplnou lahůdkou je pro ně kukuřice v mléčné zralosti a dozrávající slunečnice v terčích (koláčích).
• Každodenní čistá voda je podmínkou.
• Do běžné denní stravy je dobré zahrnout také speciální granule pro papoušky, které obsahují veškeré potřebné složky, které by měl papoušek dostávat.
• Žádnému papouškovi nepodáváme avokádo- je pro něj silně jedovaté!!!
• Velkou pochoutkou a zároveň zábavou jsou větve ovocných stromů s pupeny. Všeobecně i jako bidla jsou oblíbeny větve ovocných stromů, bezu, břízy, lípy a v neposlední ředě i větve jehličnanů.
• Po celý rok by ve voliéře měl být grit nebo písek na trávení.

POPIS

• Je pro ni charakteristické, že má čtyři střední ocasní pera stejně dlouhá a vnější ocasní pera odstupňovaná.
• Šupinatá kresba na zádech vykazuje na peří černé střední pole, které je obklopené žlutým nebo zeleným lemem. Tato kresba se nevyskytuje u žádného jiného druhu ploskoocasých papoušků.
• Křídla mají kulatá a široká, let vlnovitý.
• Dospělá rosela má délku 30 – 32 cm, křídlo 15 – 17 cm a ocas 16 – 18 cm.
• Rozlišení pohlaví není u rosel pestrých nikterak složité.
• Hlava samice je kulatější, jemnější a zobák tenčí. Dalším spolehlivým znakem je zelenější zbarvení týlu u samic a čistě červené u samců.
• Samec má hlavu větší a hrubší, hranatější, zobák silnější a širší. Je obvykle intenzivněji zbarven než samice, což ale platí pouze u stejně starých ptáků, chovaných ve stejných podmínkách a ještě má toto pravidlo četné výjimky.
• Pohlaví lze rozlišit podle světlého pásku na spodní straně roztaženého křídla, a to na 7-8 letkách.
• Pásek mají všechna mláďata. Po přepeření (asi ve 12-15 měsících) jej samečci ztratí, naopak samičkám zůstane a ještě zintenzivní.
• Snadněji rozeznáme pohlaví, sedí-li oba ptáci vedle sebe, než u jednotlivého ptáka.

KAKADU MOLUCKÝ
(Cacatua moluccensis)

ŽIVOT V PŘÍRODĚ

• Můžeme jej spatřit na ostrovech Ceram, Saparua, Haruku, Amboina (uměle vysazen) v jižních Molukách.
• Zdržuje se hlavně v pobřežních oblastech, lze jej zastihnout i ve vnitrozemských horách do výšky 1000 m.n.m.
• Hejna která nalétávají na kokosové plantáže a kukuřičná pole vydávají hlasitý, pronikavý řev a zanechávají po sobě značné škody.
• Pochutnávají si s oblibou na kokosovém mléku, živý se larvami hmyzu, různými bobulemi, semeny, plody a ořechy.
• V období hnízdění se hejno rozdělí na jednotlivé páry.
• Vyhledají si hnízdo vysoko v kmeni stromu kde snáší do dutiny 2-3 vejce.
• Na ostrovech se vyskytuje již jen ojediněle, v nedávných dobách podlehl hromadnému odchytu, který razantně snížil jeho stavy.
• Aby mu byla zajištěna ochrana, byl zařazen do CITES přílohy A.
• Kakadu molucký je u chovatelů velice oblíbený i když chovat mladé jako domácí miláčky je náročné.

POTRAVA

• Na příjem potravy je tento kakadu velice vybíravý, ale je ověřeno, že většinu jedinců lze pozvolna naučit přijímat vhodnou vyváženou potravu.
• První ranní krmení má obsahovat směs různých salátů, rozkrájená jablka, hrušky, pomeranče, banány, mrkev, červenou salátovou řepu, rajská jablka,okurku,papriku,ředkvičky aj.
• Žádnému papouškovi nepodáváme avokádo- je pro něj silně jedovaté!!!
• Podáváme směs semen pro velké papoušky, která obsahuje různé druhy prosa, semenec, slunečnici, pšenici oves, velký výběr ořechů (para, vlašské, lískové, arašídy).
• Někteří chovatelé zpestřují krmivo speciálními granulemi. (např. Kaytee, Pretty Bird, Nutribird, aj.).
• Hlavně v období hnízdění, ale i během roku je důležité podávat vaječnou míchanici(natvrdo vařené vejce, strouhaná mrkev, piškoty), rohlík máčený v mléce, naklíčené zrní.
• První ranní krmení má obsahovat směs různých salátů, rozkrájená jablka, hrušky, pomeranče, banány, vojtěšku, mrkev, červenou salátovou řepu, rajská jablíčka, papáje aj.
• Každodenní čistá voda je podmínkou.
• Do vody přidáváme vitamínové přípravky(např.:Promotor,Optimin).
• Sepiová kost a písek (grit) musí být neustále k dispozici.
• Velkou pochoutkou a zároveň zábavou jsou větve ovocných stromů s pupeny. Všeobecně i jako bidla jsou oblíbeny větve ovocných stromů, bezu, břízy, lípy a v neposlední ředě i větve jehličnanů.
• Vzhledem k velikosti a síle zobáků těchto ptáků by se nemělo opomíjet často měnit bidla, která slouží k okusu a obrušování zobáků. Při nedostatku bidel může dojít k přerůstání jak zobáků, tak i drápů.

POPIS

• Kakadu molucký je největší z bílých kakadu. Jeho délka je 52 cm, váha 780-1100 g.
• U dospělých jedinců se spolehlivě pozná pohlaví podle zbarvení oční duhovky.
• Samec- celé tělo pokrývá světlý odstín lososově růžové.
• Velká do oblouku zahnutá chocholka, stejně jako spodní strana letek je výraznější vyznačující se tmavě lososově růžovou barvou. Spodní strana ocasních per je žlutooranžová a sytě růžová. Holé okruží oka má modrý odstín, duhovka tmavě hnědá, zobák a běhák šedočerný.
•  Samice- stejně zbarvena jako sameček.
• Při důkladném pozorování můžeme spatřit, že duhovka je tmavě červenohnědá a hlava o něco drobnější než samcova.
• Pro ochočení je ideální si obstarat ručně dokrmené mládě.

POVAHA

• Měli byste mu poskytnout tak velkou klec, jak jen to prostory a rozpočet dovolí.
• Klec by mu měla přinejmenším dovolit naplno roztáhnout křídla.
• Při klecovém chovu musíme ptákovi nabídnout minimálně jednou za den prolet po místnosti.
• Stejně jako ostatní kakaduové jsou poměrně nenároční a otužilí proti chladnu.
• Je problém s dospělými samci, kteří se v období páření chovají agresivně a můžou ublížit i samici.
• Nevhodný je pro alergiky, jelikož jeho peří dokáže vyprodukovat velké množství peřového prachu, který má jemně narůžovělý nádech.
• Odchov kakadua moluckého patří mezi mimořádné chovatelské úspěchy.
• Jedním z mnoha problémů je vybrat harmonizující pár.
• Samice snáší obvykle 2 vejce, na kterých sedí sama 28-30 dnů.
• Mláďata opouští budku do věku 3 měsíců a stále vyžadující péči rodičů.
• Po osamostatnění mláďata oddělíme do samostatné voliéry, aby se nestala objetí agrese samce.

KAKADU MOLUCKÝ
(Cacatua moluccensis)

ŽIVOT V PŘÍRODĚ

• Můžeme jej spatřit na ostrovech Ceram, Saparua, Haruku, Amboina (uměle vysazen) v jižních Molukách.
• Zdržuje se hlavně v pobřežních oblastech, lze jej zastihnout i ve vnitrozemských horách do výšky 1000 m.n.m.
• Hejna která nalétávají na kokosové plantáže a kukuřičná pole vydávají hlasitý, pronikavý řev a zanechávají po sobě značné škody.
• Pochutnávají si s oblibou na kokosovém mléku, živý se larvami hmyzu, různými bobulemi, semeny, plody a ořechy.
• V období hnízdění se hejno rozdělí na jednotlivé páry.
• Vyhledají si hnízdo vysoko v kmeni stromu kde snáší do dutiny 2-3 vejce.
• Na ostrovech se vyskytuje již jen ojediněle, v nedávných dobách podlehl hromadnému odchytu, který razantně snížil jeho stavy.
• Aby mu byla zajištěna ochrana, byl zařazen do CITES přílohy A.
• Kakadu molucký je u chovatelů velice oblíbený i když chovat mladé jako domácí miláčky je náročné.

POTRAVA

• Na příjem potravy je tento kakadu velice vybíravý, ale je ověřeno, že většinu jedinců lze pozvolna naučit přijímat vhodnou vyváženou potravu.
• První ranní krmení má obsahovat směs různých salátů, rozkrájená jablka, hrušky, pomeranče, banány, mrkev, červenou salátovou řepu, rajská jablka,okurku,papriku,ředkvičky aj.
• Žádnému papouškovi nepodáváme avokádo- je pro něj silně jedovaté!!!
• Podáváme směs semen pro velké papoušky, která obsahuje různé druhy prosa, semenec, slunečnici, pšenici oves, velký výběr ořechů (para, vlašské, lískové, arašídy).
• Někteří chovatelé zpestřují krmivo speciálními granulemi. (např. Kaytee, Pretty Bird, Nutribird, aj.).
• Hlavně v období hnízdění, ale i během roku je důležité podávat vaječnou míchanici(natvrdo vařené vejce, strouhaná mrkev, piškoty), rohlík máčený v mléce, naklíčené zrní.
• První ranní krmení má obsahovat směs různých salátů, rozkrájená jablka, hrušky, pomeranče, banány, vojtěšku, mrkev, červenou salátovou řepu, rajská jablíčka, papáje aj.
• Každodenní čistá voda je podmínkou.
• Do vody přidáváme vitamínové přípravky(např.:Promotor,Optimin).
• Sepiová kost a písek (grit) musí být neustále k dispozici.
• Velkou pochoutkou a zároveň zábavou jsou větve ovocných stromů s pupeny. Všeobecně i jako bidla jsou oblíbeny větve ovocných stromů, bezu, břízy, lípy a v neposlední ředě i větve jehličnanů.
• Vzhledem k velikosti a síle zobáků těchto ptáků by se nemělo opomíjet často měnit bidla, která slouží k okusu a obrušování zobáků. Při nedostatku bidel může dojít k přerůstání jak zobáků, tak i drápů.

POPIS

• Kakadu molucký je největší z bílých kakadu. Jeho délka je 52 cm, váha 780-1100 g.
• U dospělých jedinců se spolehlivě pozná pohlaví podle zbarvení oční duhovky.
• Samec- celé tělo pokrývá světlý odstín lososově růžové.
• Velká do oblouku zahnutá chocholka, stejně jako spodní strana letek je výraznější vyznačující se tmavě lososově růžovou barvou. Spodní strana ocasních per je žlutooranžová a sytě růžová. Holé okruží oka má modrý odstín, duhovka tmavě hnědá, zobák a běhák šedočerný.
•  Samice- stejně zbarvena jako sameček.
• Při důkladném pozorování můžeme spatřit, že duhovka je tmavě červenohnědá a hlava o něco drobnější než samcova.
• Pro ochočení je ideální si obstarat ručně dokrmené mládě.

POVAHA

• Měli byste mu poskytnout tak velkou klec, jak jen to prostory a rozpočet dovolí.
• Klec by mu měla přinejmenším dovolit naplno roztáhnout křídla.
• Při klecovém chovu musíme ptákovi nabídnout minimálně jednou za den prolet po místnosti.
• Stejně jako ostatní kakaduové jsou poměrně nenároční a otužilí proti chladnu.
• Je problém s dospělými samci, kteří se v období páření chovají agresivně a můžou ublížit i samici.
• Nevhodný je pro alergiky, jelikož jeho peří dokáže vyprodukovat velké množství peřového prachu, který má jemně narůžovělý nádech.
• Odchov kakadua moluckého patří mezi mimořádné chovatelské úspěchy.
• Jedním z mnoha problémů je vybrat harmonizující pár.
• Samice snáší obvykle 2 vejce, na kterých sedí sama 28-30 dnů.
• Mláďata opouští budku do věku 3 měsíců a stále vyžadující péči rodičů.
• Po osamostatnění mláďata oddělíme do samostatné voliéry, aby se nestala objetí agrese samce.