Vyhledávání

Nakupujte po telefonu +420 777 199 918, +420 608 245 999

Onemocnění zobáku a peří u papoušků – PBFD (Psittacine Beak and Feather Disease)

PBFD je virové onemocnění, které je velmi rozšířené mezi volně žijícími papoušky v Austrálii, ale bohužel poslední roky i mezi papoušky v Evropě. Nemáme přesné statistické údaje, ale předpokládá se, že okolo 30 % papoušků v naší republice je nakažených virem PBFD. Každý, kdo kupuje papouška, by tedy měl mít povědomí o této nemoci. Především z toho důvodu, že je pro mláďata často fatální.

V našich podmínkách je za hlavní zdroj pro přetrvávání a přenos viru považován kontaminovaný prach z peří nemocných ptáků. Místnost, kde se takový papoušek nachází, je obvykle plná virových částic, jež mohou nakazit další ptáky.

Kromě několika zaznamenaných uzdravených papoušků vlnkovaných, loriů, agapornisů, amazonků a několika mláďat ar je PBFD s klinickými projevy považována za neléčitelnou.
Většina infikovaných ptáků žije od počátku klinických příznaků méně než šest měsíců až jeden rok, ale jsou známy i některé případy, kdy ptáci žili více než 10 let zcela bez peří. Úhyn je většinou způsoben změnami vyvolanými druhotnou bakteriální, chlamydiální, plísňovou nebo virovou infekcí nebo kvůli degenerativním změnám na zobáku vyžadujícím eutanazii. K těmto druhotným infekcím dochází díky potlačenému imunitnímu systému, což způsobuje právě tento vir poškozením brzlíku a burzy (důležité orgány imunitního systému).

Ne vždy však infekce končí úhynem. Pokud je papoušek zdravý a jeho imunitní systém silný, může se s virovou infekcí vypořádat. Po infekci se u něj vyvíjí protilátky proti viru PBFD. Faktory jež určují, zda si jedinec vyvine imunitní odpověď nebo bude fatálně infikován, závisí na věku, ve kterém je jedinec vystaven viru, stavu imunitního systému, přítomnosti a hladině mateřských protilátek, druhu přenosu a koncentraci infikujícího viru.
Virus se množí ve Fabriciově burze a odtud se poté šíří dál do těla. U většiny ptáků se tato burza „uzavírá“ mezi 18. a 30. měsícem věku a potom jsou již papoušci vůči PBFD imunní.
Některé druhy papoušků mají odlišnou náchylnost k viru, a proto se klinické a patologické příznaky liší. Obecně je PBFD onemocněním mladých ptáků do tří let a to právě kvůli době uzavírání Fabriciovy burzy. Klinické příznaky se však mohou projevit i u starších jedinců (do 20 let). Starší ptáci, u kterých se klinické příznaky objeví v pozdějším období, mohli být infikováni v mladém věku a onemocnění u nich probíhalo latentně (skrytě).

Především se toto onemocnění týká papouška kakadu. U něj se projevuje nejčastěji v těchto třech formách.
S perakutní formou onemocnění se setkáváme u čerstvě narozených papoušků. Ti vykazují znaky septikémie (otravy krve) doprovázené zánětem plic, střeva, prudkým snížením hmotnosti či úhynem. Perakutní syndrom je častý nejen u mladých kakadů, ale i u papoušků šedých.
Během přepeřování a tvorby prvního dospělého peří je u mláďat nejčastěji pozorovaná akutní forma PBFD. Akutní forma onemocnění je charakteristická několikadenní sníženou aktivitou doprovázenou náhlou změnou ve vývoji peří, včetně nekróz, zlomenin, pokřivení, krvácení nebo předčasného vypadávání postiženého peří. V některých akutních případech PBFD se u jedinců s minimální změnou peří vyvíjí apatie, stáze volete, průjem a po jednom až dvou týdnech dochází k úhynu.
Chronická forma PBFD je charakteristická vzrůstajícím výskytem abnormálního vývoje peří během každého následujícího přepeřování. Změny letek zahrnují krvácení do dutiny brku, lámání a poruchu rozevírání peří při vývinu. Může se také objevit krátké deformované zakroucené peří, stresové linie a konstrikce brku.
Při postižení zobáku a orální sliznice pozorujeme jeho progresivní prodlužování, příčné a podélné fraktury, nekrózy patra a orální vředy. Bývá postižen bakteriální či plísňovou infekcí. Pokud je prachové peří u papouška kakadu poškozené, může zobák působit pololeskle až oslnivě černě, namísto jeho běžného šedivého zabarvení. Mimo to můžeme pozorovat i fraktury, deformace a odpadávání drápů.
U mladých žaků se někdy vyskytuje červeně zbarvené peří na místech, kde má být šedé. Někteří nemají problémy s peřím a náhle uhynou na některou z druhotných infekcí vlivem snížené imunity či neregenerující se anemie (chudokrevnosti).
U agapornisů jsou změny na peří méně charakteristické než u ostatních papoušků. Peří jim buď neroste nebo může být poškozené. Podobně se PBFD projevuje i u eklektů.
U andulek může onemocnění probíhat stejně jako u kakaduů nebo jim jen chybí krycí peří.

Diagnostika tohoto onemocnění se dnes provádí detekcí DNA viru PBFD ze vzorku krve nebo z čerstvě vytrhnutých pírek. U uhynulých papoušků se vir diagnostikuje v postižených tkáních.
Při diagnostice mohou vzniknout falešně pozitivní i negativní výsledky. K falešně negativnímu výsledku dochází při nízké koncentraci viru v krvi. Pokud klinické příznaky naznačují, že se opravdu jedná o PBFD, testy se opakují. Falešně pozitivní mohou být při špatném odběru krve, kdy se vir nachází pouze na povrchu těla papouška, ale ne v organismu.
Pozitivní výsledek u papouška bez klinických projevů onemocnění ještě neznamená, že zvíře tomuto onemocnění podlehne. Jak již bylo vysvětleno dříve, papoušek může tento vir potlačit. Doporučuje se test zopakovat zhruba za 90 dní.

Terapie spočívá v podpoře imunitního systému papouška, popř. léčbou druhotných bakteriálních nebo plísňových infekcí. Pokud je však např. poškození zobáku devastující a především bolestivé, což mnohdy i znemožňuje příjem krmiva, volbou je eutanázie.

Beta glukany jsou obecně velmi dobrým imunostimulátorem v jakémkoli případě. Na našem trhu jsou dostupné např. v sirupu Imunoglukan Plerasan nebo přímo pro zvířata Plerasan V sirup. Doporučitelná dávka pro ptáky je 10 mg/kg p.o. (přímo do zobákové dutiny nebo na kousek potravy).

Uvažujete-li o koupi papouška šedého nebo kakadu a nebo je máte doma a chcete si pořídit dalšího papouška, vyžadujte po prodejci testy na PBFD. Máte – li doma andulku či agapornise, uvažujte taktéž o jejich testování, ještě dříve než si pořídíte většího papouška.

MVDr. Iva Librová

PBFD pod kontrolou

Michael Stanford BVSc, FRCVS

Nemoc zobáku a peří papoušků (Psittacine Beak and Feather Disease) je velmi běžné onemocnění v
chovech papoušků v Evropě. Je způsobena malým virem patřícím mezi cirkoviry.
Virus způsobuje jak akutní, tak chronickou formu PBFD v závislosti na věku, v němž se papoušek virem nakazí a na aktuálním stavu jeho imunitního systému.

Při typické akutní formě bývá papoušek nakažen přibližně do věku 10 týdnů a virus poškodí imutnitní systém nevyzrálého mláděte. V těchto případech zpravidla těžké poškození imunitního systému vede ke smrti v důsledku sekundárních infekcí.

Při chronické formě, která většinou vzniká po nakažení po 10 týdnu věku, dochází k napadení rostoucích buněk peří a zobáku, což vede ke známým projevům tohoto onemocnění. Při poškození zobáku může během několika měsíců až let dojít k velmi bolestivému stavu, že papoušek není schopen kvůli bolesti obáku jíst. Peří je nekvalitní a většinou také bolestivé na dotek.
Ptáci, kteří se nakazí až po 16 týdnu věku jsou zpravidla schopni si proti onemocnění vytvořit protilátky a
neonemocní, tedy nevykazují klinické příznaky. Není však vyloučeno, že se na určitou dobu stanou
přenašeči PBFD.

Virus je v evropských chovech ptáků i mezi ptačími mazlíčky běžný. Volný pohyb ptáků po Evropě usnadňuje šíření viru. Společné karanténování ptáků z různých zdrojů v jedné místnosti nebo hale umožnuje přenos onemocnění např. péřovým prachem, protože virus PBFD je velmi odolný v prostředí.

Protože tento virus je velkou hrozbou pro mláďata papoušků, měli by se o něj zajímat především
chovatelé ptáků, obchodníci a lidé, kteří si chystají papouška pořídit.

PBFD se diagnostikuje nejčastěji pomocí metody PCR. Zjednodušeně řečeno – tato metoda
vyhledává cíleně virovou DNA ve tkáni (většinou krev nebo peří) odebrané z vyšetřovaného ptáka.
Je to velmi přesná metoda, avšak jak falešně negativní, tak falešně pozitivní výsledky se objevují
hlavně kvůli špatnému odběru vzorků. Je-li tedy vzorek pozitivní, je třeba ho odebrat znovu např. za
měsíc. Stejně tak je třeba si uvědomit možnost falešně negativního výsledku. Otestovat na PBFD
lze i stěry ze stěn a vybavení ptačího chovatelského zařízení. Mezi nejdůležitější fakty týkající se
PBFD patří jeho vysoká odolnost v prostředí. Nejčastěji je virus šířen infikovaným péřovým
prachem. Přežívá na oblečení, na stěnách, inkubátorech a různém vybavení místností až několik let.
Také je velmi rezistentní k mnoha čistícím prostředkům. Je-li jednou chov kontaminován virem
PBFD, zůstane vždy jeho potenciálním zdrojem, i když jsou nemocní ptáci odstraněni. Např.
dotknete-li se nakaženého ptáka, na svých rukách můžete virus přenést do zcela jiného chovného
zařízení nebo obchodu, apod.
Na PBFD neexistuje cílená efektivní léčba. Léčba interferony vyžaduje ještě mnoho výzkumných
prací. V USA existuje vakcína, její účinnost je však sporná. PBFD lze tedy pouze předcházet.
Důsledné dodržování preventivních opatření je jedinou ochranou proti PBFD
.

F 10 je desinfekce
 vyráběná v JAR a mezinárodně používaná v chovech drůbeže a pštrosů. Je
ověřená bezpečnost přípravku při inhalaci i kontaktu s ptáky. Má široké spektrum účinnosti proti
mnoha ptačím virům (včetně Newcastelské choroby), bakteriím a houbám (včetně Aspergillus spp.)
Autor v jedné studii prokázal, že původně kontaminované chovné zařízení bylo po použití F10 v
koncentraci 1:100 zcela prosté viru.
F 10 je možné aplikovat sprejováním přímo na papoušky. Lze to provádět mlžením, které se běžně
pravidelně aplikuje v chovech drůbeže. Lze to však provést levně a jednoduše pomocí
zahradnického zavlažovacího zařízení.

Kupujete-li nového papouška, měli by jste dodržet několik doporučení:
1. Karanténovat nově příchozího ptáka odděleně od stávajícího chovu, nejlépe v jiné budově a
pokud možno by se o něj měl starat člověk, který se stávajícím chovem nepřichází do
kontaktu.
2. Vezměte v den příchodu vzorek na PBFD i když má příchozí pták certifikát s negativním
výsledkem.
3. Pokud je pták znovu negativní, můžete ho po 42 denní karanténě zařadit mezi stávající
ptáky. Pokud je pozitivní, vraťte ho prodávajícímu a důkladně asanujte místnost, kde pták
pobýval.

Odchováváte-li mláďata na prodej:
1. Otestujte každé mládě na PBFD ještě před prodejem a dejte kupujícímu certifikát.
2. Otestujte celý chov dospělých ptáků a potom udržujte uzavřený chov.
3. Testujte stěry z inkubátorů a odchoven na PBFD dvakrát do roka. Udělá se stěr ze stěn a
vybavení odchovny a následně se zašle na PBFD test.
4. Nenechte potenciální zákazníky sahat na mláďata, jsou možným zdrojem infekce.
5. Cokoli do chovu přibude, je nutné karanténovat 42 dní a během této doby otestovat na
PBFD.
6. Používejte různé oblečení v různých odděleních svého chovu nebo nechte pouze jednoho
ošetřovatele se starat o jedno oddělení.

Jste-li „pet shop“:
1. Nechovejte andulky a korely ve stejném vzdušném prostoru, kde chováte velké papoušky.
Menší druhy papoušků jsou častými přenašeči viru.
2. Otestujte všechny velké papoušky před prodejem. Než znáte výsledek, karanténujte je.
3. Zvažte držení mláďat velkých papoušků za sklem, zabrání se tak možnému přenosu viru od
zákazníků.
4. Nekupujte papoušky od kohokoliv. Vždy trvejte na tom, že papoušek musí být testován na
PBFD.
Dostanete-li pozitivní výsledek PBFD:
1. Nevykazuje-li pták klinické příznaky, karanténujte jej a po 90 dnech ho znovu otestujte na
PBFD. V této době může aktivitou imunitního systému dojít k eliminaci viru a vzniku
odolnosti ptáka vůči tomuto onemocnění. Je-li druhý výsledek pozitivní, je vhodné zvážit
další postup individuálně. Eutanazie je jednou z možností.
2. Vykazuje-li pták klinické příznaky, postup je opět individuální, ale je vhodné zvážit
eutanazii.
3. Otestujte všechny ptáky, kteří s ním byli v kontaktu, stejně tak zařízení a prostory kolem.
Snažte se vypátrat původ viru.

Překlad: MVDr. Helena Zímová
Veterinární klinika MADA

Zpět na začátek
Produkt byl přidán do košíku